Třetí

 Než jsem se nadála, zapálili jsme doma třetí adventní svíčku.

A jak mi proběhly dny minulého týdne ?

Kliky u dveří jsem tedy neleštila, ale přeci jenom  trochu jsem zamávala doma hadříkem, abych si mohla říci, že jsem taky ten vánoční úklid udělala :-). Schvácená jsem z toho nebyla.

Výjimečně jsme měli zkoušku na naší letošní poslední pohádku ve středu.

      Den před tím jsem zaskočila do divadla se svými krabicemi ozdob z doby, kdy jsem se podílela na vánočních výstavách v Domku Boženy Němcové v mém rodném městě. Ozdobila jsem stromeček a od kolegyň a kolegů jsem sklidila pochvalu.

       Abychom stále doma neseděli, tak jsme se ve čtvrtek jeli s mužem jen tak podívat do Trutnova. Vánoční trhy přímo na náměstí začínaly až v neděli, ale nejprve je bylo možné navštívit v UFFO. Tam jsme nešli i tak na náměstí už nějaké stánky byly . Trochu jsme do sebe nasáli adventní atmosféru a zase jeli domů.

Na nedělní představení JAK PEJSEK A KOČIČKA SLAVILI VÁNOCE
jsem napytlíčkovala perníčky a nějakou zásobu jsem vzala sebou- kdyby se jich nedostávalo.

 No ano, něco se napytlíčkovat muselo. Ve dvě byla návštěva taková přiměřená, jak teď bývá, ale ve čtyři byl  téměř plný celý sál.

Dnes už jsme vykročili do čtvrtého adventního týdne a nepochybuji o tom, že zase uteče jako voda.

A pak - co a pak ?

No přijde Ježíšek.

Mějte se všichni fajn!

Díky za vaše zastavení tady na mém blogu.

Hanka

Čas adventní

 Před týdnem jsme rozsvěcovali první svíčku a dnes už je tady večer druhé adventní neděle.

Dnes to byla neděle domácí, protože ven mne to díky počasí vůbec nelákalo.
Minulou neděli jsem měla záživnější - viz minulý příspěvek.
Takže dnes se vrátím o týden zpátky a dám sem nějakou tu slíbenou fotku z výstav na naší Dřevěnce a z našeho muzea.

A jen nakoukneme do stálé muzejní expozice , kde to také Vánocemi voní.

Krásný keramický betlém

Nechci vás zahltit fotkami a tak jen tyto fotky. Je toho tam ještě víc k vidění. 

V muzeu i tady je opravdu kus odvedené práce.

A u nás to tento týden vonělo taky jehličím.

Zase věnce na dveře kamarádkám. Každé dle jejího gusta. 

A s tím se s vámi pro dnešek loučím.

Mějte se hezky, mějte pohodové dny.

Hanka

Jo- cukroví mám upečené.

Moc děkuji za vaše milé větičky v komentářích.

Advent je tady

 Dnes jsme vykročili do prvního týdne posledního měsíce letošního roku.
A včera jsme zapálili  první adventní svíčku .

A na včerejší adventní neděli se u nás na náměstí rozsvítil vánoční stromek. Pěkně nám ten náš povyrostl. Už to není malý stromeček. Úderem 17.hodiny se představil ve svém vánočním oděvu. 

Od 14 hodin byl program jak pro dospělé, tak pro děti.
Zazpívali malí zpěváci zdejší ZUŠ, konala se vernisáž výstavy
Vánoce u paní malířky,  slétli se andělé a konalo se  interaktivní představení divadla V pytli s názvem Živý betlém. (moc pěkné to bylo, děti si to užily).

Z počátku byli na náměstí především rodiče s dětmi, ale před 17.hodinou už bylo plné náměstí, kde se lid mohl občerstvit a i koupit nějakou drobnost u stánků- moc hezké věcičky byly k mání. No co myslíte! Nevyfotila jsem z toho nic ! Ale foťák jsem v ruce měla :-). 

Ale jó! Něco jsem přeci jenom vyfotila.

Měla jsem hezké odpoledne. Byl biatlon a tak manžel dal přednost sportu v křesle :-). Ale sama jsem nebyla. Sešlo se nás několik louťáků, pozdravila jsem se i s jinými známými. Vypila jsem pohárek svařáku. 

Ale je fakt, že po 17. hodině jsem už ráda odkráčela domů do tepla.

O našich vánočních výstavách příště.
Mějte se hezky, mějte klidné dny adventu,
neuklízejte to, co uklízíte průběžně celý rok,
prostě mějte pohodu.

Hanka

Díky moc za vaše komentáře, které si vždycky ráda přečtu.

 

A najednou je to jinak

 V neděli jsme s naším loutkovým představením jeli opět do Libčan na loutkařskou přehlídku.
Už jsem tady psala, že je to už hodně roků, co tam jezdíme a rádi.
Den byl slunečný, jen tam, kde slunce svými paprsky nedosáhlo, byla patrná námraza.
Zatím co se staví scéna já si odskočím vyfotit kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 13.století. 

Diváků je tady vždy plný sál. Hráli jsme o té prolhané koze a představení se líbilo.

Po našem představení se zase nám představily děti ze zdejší školy.

  

Pro nás bylo opět příjemné setkání s Novákovými.

Fotka tedy nic moc.

Paní Anna je sedmou generací loutkařské rodiny Kopeckých. Pamatuji se na její rodiče, kteří tady v Libčanech jako porota bývali, pamatuji se na Rosťu Nováka ml., coby malého kluka, který tady po sále vesele poletoval.

No jo, no - už hodně pamatuji :-))))),

A v pondělí jsme se probudili do bílého rána. První letošní sníh tady u nás.

V prosinci máme vánoční představení a tak bylo na čase, abych se vrhla na perníčky - tedy na pečení perníčků. Perníček dostávají děti ke vstupence.

A vánoční chňapka jistě přijde kamarádkám a vnučce Kamile, jako malá pozornost, vhod.

Pro manželku kolegy louťáka, který mne ze zkoušky pozdě večer vozí autem k nám na kopec, jsem taky něco vyrobila. Předávala jsem to se slovy- to je pro Tvoji Marušku, přece nechceš, abych Tobě ušila nějakého panďuláka :-). 

A víc už dnes nic.

Mějte se hezky, mějte pěkné dny !

Moc vám děkuji za vaše milé komentáře.

Hanka

Dny jdou a jdou

 Svatý Martin  je už za námi.l Na bílém koni nepřijel. Ale s trochou zpoždění někam v těchto dnech zavítal.
K nám tedy ne. Husa u nás nebyla, ale rohlíčky ano.-

 Naše ROLNIČKA je už taky minulostí. 

V sobotu 9.11. před nedělním naším představením jsme hráli v Náchodě. 

Po představení jsme se rozhodli jít na pozdní oběd či dřívější večeři do náchodské indické restaurace.

Pochutnali jsme si.

Počasí nic moc, takže žádné velké šlapání  v minulém týdnu nebylo.

Využila jsem čas k pokračování tvoření mých dárečků.

Jsem ráda, že stále mám pro koho.

Baví-mne-to.

Přečetla jsem knížku, která by se asi každému úplně nelíbila.

Ale dalo se.

Dnes tj. v úterý 18. 11. manžel porazil poslední jehličňan v naší zahradě.

Roky sloužil jako zástěrka před nepohlednou sousedovic zdí, ale přerostl. Takže jsme rozhodli jej porazit. Udržovat ho v nějakém přiměřeném stavu už bylo náročné. Navíc manžela takovéto záležitosti nebaví a mně už na to docházejí síly.

S pilou se muž kamarádí, takže už je místo prázdné. Poslední dny slávy bude mít vršek stromku, coby vánoční stromek zřejmě u syna :-).

Budou to i moje poslední větvičky na věnce a do truhlíků přímo z naší zahrady.

Ještě, že mám les opravdu co by kamenem dohodil, takže s nůžkami a taškou budu muset chodit trochu dál, než jen na zahradu :-).

Nevím, co víc bych dnes měla napsat a proto končím.

Mějte klidné dny a hlavně buďte zdraví.

Moc vám děkuji za vaše komentáře- těší mne to.

Hanka