úterý 1. dubna 2025

Duben - ještě tam budem.....

 Tak máme čtvrt roku za sebou a dnes jsme vykročili do čtvrtého měsíce tohoto roku.
Jaro u nás je stále ještě takové ostýchavé. Někde už jsou zahrádky v květu, u nás zatím třeba narcisy vypadají takhle.



A na našem kopci odkvétají kočičky a když se člověk hodně zblízka podívá třeba na nějaký keř, tak je viditelné jarní rašení.

No nic, je to prostě tak. My ale víme, že to rozkvetlé jaro přijde i k nám.
Jen trochu později. 

V loutkovém jsme odehráli poslední pohádku letošní sezóny s názvem
Ťupínek. 
(no a abych z té zvířátkové role nevyšla, tak Ťupínkovi jsem  propůjčila hlas zase já.)😉 



Sezóna skončila, ale i tak sem tam něco přes léto při různých příležitostech zahrajeme.

No a co jinak ?

Začínám to doma trochu jarně zdobit.


Chystám malé velikonoční dárečky.
To mne pořád baví .




Nesedím u toho ale stále doma. Sem tam něco udělám na zahrádce,
nějaký ten krátký výšlap ( na velké špacírování to není. Stále je u nás nepříjemný ledový vítr).

Takže prostě takové běžné dny !

Mějte se všichni hezky, užívejte si každého dne !
Moc děkuji za vaše zastavení tady u mne.
Já se ráda zastavím zase u vás.

Hanka



pondělí 17. března 2025

Den za dnem

 Dnes jsme se probudili do bílého rána. Ale už je to pryč. I když chladno je, přestože slunce se snaží svými paprsky to trochu odlehčit.

Včera bylo také slunečno, ale také větrno.
S mužem jsme se rozhodli podívat se do míst, kde bývají bledule.
A byly tam.






To byla neděle 16. 3. a já měla narozeniny. Takže jarní kvítka pro mne jako dárek.
Žádnou jsem si neutrhla, protože je jim lépe tam, kde jsou.
A taky mám doma pugéty ve dvou vázách, protože rodina se u příležitosti mých
narozenin sešla v sobotu.

Jasně, že od snachy nechyběl dort.


Dobrý byl, už není - hosté si po kousku odnesli domů.

Vše proběhlo OK a já jsem tedy zase o rok starší.



Na dveřích mi už visí jarní věneček. 


Ušila jsem povlak na dětský polštářek a prostíráníčko.
Stále je to zbytkové zpracovávání.


Uháčkované čtverečky mi také už velkou dobu ležely ladem,
tak jsem z nich vytvořila polštářek do chatičky prostřední vnučky.


Přečetla jsem knížku Hlubiny, kterou jsem vyhrála u Stáni (veverkoviny)
a knížku o Finsku. Obě se mi líbily, byť je každá tématem jiná.


No a to by pro dnešek mohlo stačit.
Mějte se všichni moc hezky,
užívejte si každého dne.
A moc děkuji za vaše zastavení tady u mne.

Hanka



úterý 11. března 2025

Proč bysme veselí nebyli ?

 To je název jarní výstavy na naší Dřevěnce.



Ještě mám v paměti výstavu v minulém roce a už nás plakát
zve na výstavu další. Vernisáž jsem prošvihla i když jsem ji v plánu měla.
Prostě jsem zapomněla a když jsem v pátek večer šla do loutkového a viděla jsem ještě rozsvícená okna na Dřevěnce, tak mi to došlo.
Ale co! Nic se nestalo. Prohlédla jsem si všechno pěkně v klidu dnes odpoledne.

Výstava se mi líbí. Působila na mne nepřeplácaně, vzdušně.
Je tam toho tam hodně k vidění i ke čtení. Všechno jsem však nefotila.
Třeba zasklené vitríny s moc pěknými obrázky. Ale nedalo se.
Vyfotila jsem jen jeden a na fotce jsou i moje ruce :-).







A teď nahoru po schodech.....



 .... moje prsty  :-)


Teď do kuchyně ......



Do pokoje s manželskými postelemi.....




A teď přes malou pavlač do království kočárků...




No a to je pro dnešek, moji milí, všechno.
Mějte se hezky !
Hanka

Díky za vaši návštěvu tady u mne.

😊


pondělí 3. března 2025

Osm

 Ani se mi tomu nechce věřit, že už je to 8 - slovy osm roků, co jsem si založila blog.
   Není to hodně, ale není to ani málo.
Hlavní však je, že mne to stále baví, že jsem tady s vámi ráda. 

Takže dnes najíždím do roku devátého :-).


Dnes je třetího března a nevím, zda je ještě tento měsíc označen
jako měsíc knihy. ,,Tenkrát" (já už docela dost pamatuji) to tak bylo.

V poslední době jsem přečetla......



Obě knížky se mi líbily - každá je námětem jiná.
Především jsem byla zvědavá na Kořistí v Kaddafího harému.
Skoro by nechtěl člověk uvěřit tomu, o čem kniha pojednává.

Pomalu, ale jistě začínám laškovat s jarními svátky.


Ale nesedím jenom s háčkem v ruce či u šicího stroje.
S mužem jsme se prošli kolem Mariánského sadu s křížovou cestou v Malých Svatoňovicích.

Mariánský sad byl zbudován Spolkem pro zvelebení poutního místa v roce 1891 podle návrhu architekta Edmunda Chaury z Červeného Kostelce. Kapličky ozdobil obrazy Sedmera radostí Panny Marie akademický malíř Josef Cobl. V roce 1893 byla v sadu vybudována křížová cesta se čtrnácti dřevěnými kříži s vyobrazením jednotlivých zastavení křížové cesty Ježíše Krista.

Vyfotila jsem jen malou ukázku, protože jít sadem nebylo v tento čas
zrovna to pravé ořechové.







Šli jsme cestou, která vede vedle- je to docela do kopce a dá se tak dojít
na rozhlednu Žaltman. My jsme to asi tak v polovině této trasy otočili a dolů scházeli po vybetonované cestě. Bylo to v samém začátku minulého týdne, divila jsem se, že nikde už neleží ani kupička sněhu. Jen kousek cesty jsme prošli rozčvachtaným sněhem. Zrovna tam, kde bych to nepředpokládala.




Ještě jsme se stavili u tzv. Batňáku - tj batňovický rybník, který se nachází
kousek od kostela z mého minulého příspěvku.
Tam byl ještě místy led.




A to je moje vykročení do devátého roku mého blogování.
Mějte se všichni fajn, užívejte každého dne !
Jsem tady s vámi ráda.
Hanka

Díky za vše zastavení .


  




Duben - ještě tam budem.....

  Tak máme čtvrt roku za sebou a dnes jsme vykročili do čtvrtého měsíce tohoto roku. Jaro u nás je stále ještě takové ostýchavé. Někde už js...