Je podzim

Nedá se nic dělat, podzim je tady.
Včera (podle kalendáře) byl první podzimní den.

Na naší zahradě vyrostl hřib.

To abych nepochybovala, že LÉTO

opravdu předalo žezlo PODZIMU.

V září míváme většinou tzv.minisraz od ekonomky.
Byl - v Náchodě.
A ten náchodský zámeček je stále vršku kulatého.

Nejen do Náchoda jsem zavítala.
Ve čtvrtek jsem to vzala opačným směrem
a to do Trutnova.

Do UFFA.
Na koncert Karla Plíhala.

Hezké to bylo.

A taky jsem uháčkovala kolegyni louťačce tašku.

Ještě to neví. :-) 

A taky jsem dnes byla volit....
A taky jsem se projela na kole...
A taky......
Ale pro dnešek to už stačí, že !

Mějte pěknou zítřejší neděli,
mějte klidné dny příštího týdne.

Hanka

Díky, že sem ke mně nakukujete.

Pel-mel

 A pak že houbové řízky nebo smaženice, kyselo
či chlupačky s houbami nebudou. 

Můj muž v lese se skloněnou hlavou hledá houby,
 já hledám něco jiného.

Trefa ! Matička poříroda to prostě umí !

Zatím to není to pravé ořechové.

Byla jsem teď poslední dobou taková méně tvořivá.
Ale už jsem zase chytila dech 
a medvídek je na světě .

Projet se na kole mne stále baví.
I když už ty trasy jsou kratší.

Ale o zajímavá setkání nemám nouzi.

Moji milí, podzim se blíží a dnes - tedy alespoň u nás v Podkrkonoší-

je den, který to potvrzuje.

Lehce poprchává, nebe je šedivé.

Ale i tak půjdu na chvíli za psí holkou Molinou,
aby nebyla sama, než páníčkové přijdou z práce.
Nejsem přeci z cukru. Pár kapek mne nezabije.

Vám přeji poklidné dny.

Mějte se hezky!
Hanka

Moc děkuji, že vám stoji za to,

sem ke mně nakouknout.

Pomalu, ale jistě...přichází

 Ano,ano ! Pomalu, ale jistě přichází podzim.
Rána jsou už jiná a navečer už je to taky znát.
Děti už sedí zase ve školních lavicích.
Na zahradě u našeho loutkového divadla
se konalo slavnostní zahájení školní docházky letošních prvňáčků jedné
ze základních škol našeho města.
Ke slavnostní atmosféře jsme malinko přispěli i my - loutkáři.

😊

Od jara jsem od manžela slyšela:
Letos bude málo jablek.
No, nevyšlo mu to :-).

Konečně mi rozkvetl ibišek,

který jsem jako sazenici dostala v loni od kamarádky.

Že se podzim blíží, je znát na květech janeby.

Ale i tak je stále na co se na našich terasách dívat.

Hortenzie se pochlapila. Odsříhala jsem sluncem spálené květy

a objevily se nové - svěží.

 

Že beru na vědomí,že se opravdu podzim blíží,
umotala jsem věnec, který k němu patří.

Už na dveřích visí.

 Těšme se na krásné barvy podzimu,

jasné nebe, viditelnost do krajiny.

Mějte hezké dny, moji milí !

Hanka 

Díky za vaši navštěvu na mém blogu.

Jen pár momentek z uplynulých dní

Pomalu, ale jistě končí prázdniny a léto si začne
oblékat trochu jiný šat.
Konečně i u nás zapršelo,ale nebyla to pohroma,
jako na jiných místech naší země.

                                             

Občas jsem sedla na kolo

a projela se víceméně známými místy.

Třeba k tzv. Slatinskému mostu ke kapličce.

Kaplička umístěná u Slatinského mlýna (za mostem na Panské cestě směrem na Havlovice) byla vystavěna roku 1694 knížetem Vavřincem Piccolominim, jako poděkování za vyváznutí v nebezpečí života. „Dne 2. července 1694 jel kníže Vavřinec Piccolomini na poutní slavnost do Boušína. Most přes Úpu se prolomil a kníže s kočárem i koňmi propadl se mezi trámy a mostnice, kdež vězeti musel, až se lidé seběhli  a všem pomohli.  Nikomu ublíženo nebylo. Na památku byla postavena  kaplička s vylíčením této události. „

Na stránkách obce Slatina n.Úpou je možné si o kapličce přečíst i více.

 

Cestou zpět přes Červenou Horu jsem registrovala
neklamné už znaky přibližujícího se podzimu.
Jeřabiny.

Suším nějaké to kvítko, abych měla materiál

na nový věnec na venkovní dveře.

Včera tj. v sobotu jsme měli opět tu  naši

LOUTKOVOU ZAHRADU.

Trnuli jsme, zda vyjde počasí.
V noci z pátku na sobotu lilo jako z konve,
blýskalo se a hřmělo.
Ale dopadlo to a slunce se na nás z oblohy v sobotu smálo.

Měli jsme pozvanou loutkoherečku paní Pavlínu Kordovou
z LD Kordula Liberec.
Zahrála pohádky dvě a my jednu.
Pro děti byly nachystané dílničky
a nechyběla možnost zakoupit si občerstvení.

Odpoledne se vydařilo. Děti si to užily.

Mějte se moc hezky

a v příštím týdnu přeji pohodové vykročení do dalšího

měsíce tj. měsíce září.

Hanka

Těší mne vaše nakouknutí  na můj blog.

• Hezký večer !

Nejdříve poděkování vám, které jste mi popřály k svátku.
Potěšilo mne to.

Srpen je v půli, prázdniny se krátí
a dny jdou a jdou.

Druhý týden srpnový je za námi.

Přečetla jsem se zaujetím
bestseller roku 2015.

Po knize jsem v knihovně sáhla dle obálky.
Domnívala jsem se, že to bude  četba trochu do sladka.

Oddechnutí po řadě přečtených kriminálek ap.
Kdepák. 

Francie - rok 1939 a další válečné roky.
Příběh dvou sester.
Četla jsem a četla.
Poslední kapitoly až dlouho do noci,
tak mne příběh zaujal.

Do loutkového divadla přijeli malí diváčci z okolní obce.
Tzv. denní příměstský tábor.
Žádné auto, žádný autobus,
ale povoz tažený koňmi byl jejich zážitkový dopravní prostředek k nám i zpět.

Byli fajn a líbilo se jim v našem divadélku.

I malý výlet jsem doma usmlouvala.

Sice cíl cesty nebyl pro manžela to pravé ořechové-

rozhledna ( výšky prostě nemá rád ), ale jel.

A kam jsme se tedy vypravili ?

Nikam daleko. Do nedaleké obce Markoušovice, která je

částí Velkých Svatoňovic.

Po zaparkování auta vede cesta nahoru- kam jinam by měla vést,

když jdeme k rozhledně.

Podívejte koho tady mají !

Potom už cestou, kdy se člověk musí zastavovat

a říkat si, jak je u nás krásně.

Louka plná kominíčků. Však jsem si kytici domů přinesla.

A teď čekáte jak jsme dorazili k rozhledně, jak jsem na ni vystoupala,
jaké jsem měla úžasné výhledy.
Kdepák. Nedošli jsme. Manžel pravil - dál nejdu-je vedro. Je tedy pravda, že bylo.
Takže dál jsme nešli.( No, nedal na mne a zvolil cestu delší.)
Ale ono mi to ani nevadilo. Příroda kolem mne byla  krásná, tu a tam jsem si
uškubla nějaký ten stvol. Prostě pěkné odpoledne.

A to je asi tak vše.

Mějte hezké dny.

Buďte šťastni a čiňte i jiné šťastnými.

Hanka

Díky za vaši návštěvu tady u mne.

Letní dny

Léto je už téměř v polovině.
Letní vedra vévodila téměř celému minulému
týdnu. U nás to byla sobota, která přinesla trochu ochlazení.
Vlastně to byla kopie předchozí soboty - pouťové.

Byť vedra snáším celkem v pohodě,
ochladila jsem se ráda.
U syna na zahradě jsem využívala čas, kdy jsem tam byla
jen já a fenka Molina.

Co vám budu povídat. Byla to paráda.

                                                                                 

💦

Prostřední vnučka se přijela také trochu osvěžit

a přivezla sebou svého hafana.

Já si prostě to jeho jméno nemohu zapamatovat, ale je od písmene P. :-)

Vyblbli se s Molinou pořádně.

Přečetla jsem knížku.

Chvílemi trošičku 

zdlouhavé to bylo čtení.

Ale jó, líbila se mi.

A nakonec mého vcelku krátkého povídání

nakoukněte k nám do zahrádky.

Je plná barev.

Užijte si tento týden,
Mějte hezké dny.
A moc děkuji za návštěvu tady u mne.
Hanka