Tak nějak.......

         Včerejší představení DÁŠEŇKA ČILI ŽIVOT ŠTĚNĚTE zakončilo naší ROLNIČKU.
                    Představilo se nám divadlo Malé čarodějnice z Prahy a bylo to perfektní.
                   Jediná loutkoherečka a tolik akcí. Děti se ohromně bavily, spolupracovaly a líbilo se to i dospělým. Návštěvnost byla velká.

Při druhém představení tj. v 16hodin hlediště praskalo ve švech. Ale ani ve 14 hodin prázdno nebylo.

  Minulou neděli jsme hráli my pohádku Kašpárek a zlaté jablíčko

Rolnička proběhla k naší spokojenosti. 

 Zítra hrajeme odpoledne pro klienty Domu seniorů tady u nás. Po dlouhé době zase uvidí známé loutky naše bývalá kolegyně, které její zdravotní stav už tuto činnost vykonávat nedovolí.

V předstihu jsem teď v sobotu upekla martináky a pozvala ty naše dva Martinové (syn a vnuk) na oběd - na svíčkovou. Přímo na svůj svátek nebudou oba k mání.

Na bílém koni zřejmě sv.Martin nepřijede, ale přeci jenom něco padá a padat bude. 

Listí !

A u syna na zahradě je ho víc než dost. Dolní část pozemku je lemovaná lesem s listnatými stromy. Nedá nám to a tak s mužem hrabeme a hrabeme. Jediná výhoda je, že listí máme kam dávat. Les je ve svahu, takže otevřenou brankou šup a listí krásně sjede dolů. No někdy je nutné hráběmi trochu pomoci.

Toto je jen malá část celého pozemku. :-)

Ranní mrazíky nám ozdobily poslední květy růží. 

Pokračuji v dárkových vánočních drobnostech.

  Takové oddychové trochu tajemné to bylo čtení......

Dny teď byly takové krásně barevně podzimní, ale přeci jenom už té barevné krásy leží víc na zemi. Zajeli jsme si do blízké obce k rybníku do rybárny pro kapříka a tam už bylo hodně znát, že listopad koná to svoje.

A tak nějak mi ty dny jdou.

Mějte se moc hezky, užívejte si každého dne a mějte se rádi.

Hanka

Moc děkuji za vaše nakouknutí a komentář. Těší mne to.

Podzimní dny jeden po druhém

        Minulou neděli jsme u nás v našem loutkovém divadle uvítali loutkáře z Hořic.

Jako první zahájili naší tradiční podzimní ROLNIČKU a zahráli nám pohádku Čertova nevěsta.

Pěkné to bylo. 

No a my jsme tuto sobotu zajeli za loutkáři do Náchoda, abychom v jejich divadélku odehráli naše představení Kašpárek a kouzelné jablíčko.

Pohádku budeme hrát i u nás na ROLNIČCE.

V Náchodě jsme nehráli poprvé, tak víme, že od loutkového divadla není daleko do indické restaurace. Takže po představení honem sbalit saky-paky a už jsme se těšili na jídelní lístek.

Já mám ráda ten jejich indický chléb, jasně, že jsem si ho objednala.

Pochutnali jsme si, já se tedy doslova přejedla.

No a v neděli opět do loutkového divadla. Konalo se druhé představení ROLNIČKY.
Představilo se nám Dřevěné divadlo Honzy Hrubce pohádkou
Zvířátka a loupežníci.

Moc pěkné představení odehrál sám loutkoherec. Děti se bavily, smály ,prostě se jim to líbilo.

A nám taky.

Diváků bylo jak ve dvě, tak ve čtyři hodiny hodně. Pršelo, takže volba zajít odpoledne do loutkového, bylo nejlepší řešení.

A co jinak !

Přečetla jsem ....                   

 Nebylo to špatné.

Využívala jsem dny, kdy bylo hezky k procházkám po okolí.

A pomalu, ale jistě začínám s tvořením vánočních minidárečků.

Moji milí, 
mějte se hezky, užívejte každého dne a hlavně buďte zdraví !

Hanka

Díky, za vaše nakouknutí sem ke mně. Těší mne to.

 

Už jsem v klidu

 Proč takový dnešní nadpis ?

Protože..................

V neděli mi zazvonil mobil. Volá exsnacha, ale ... babi, to jsem já!
Chviličku mi trvalo, než jsem si uvědomila, že je to vnučka Hanka.
Přiletěla jen na několik dní oslavit svoje narozeniny, která má právě dnes.
Víkend si užila s kamarádkami v Praze a tři dny pobyla doma.
Takže její návštěva u nás byla dojednána na pondělí.
S potutelným úsměvem mi předávala krabičku a já hned věděla, že to je mýdlo. Toho se už prostě nezbavím. Tentokrát je s výtažky z mrtvého moře. Do toho bych si tedy kousnout nechtěla :-).  

Povídali jsme si. Nejvíc o Saudské Arábii - těchto dní.
Ptala jsem se : Bojíš se ? Odpověděla: Bojím.
Její saudští přátele vůbec situaci, která tam je, neřeší. Odvolávají se na Aláha.

Viděla jsem na ní, že úplně klidná není. A měla v sobě obavy z letu zpátky do SA.

Ale sláva bohu doletěla v pořádku. I když let měla problematický. Let Praha-Džida, byl zrušen, funguje v létě, takže měla původně zajištěný let do Istanbulu a pak do SA. Jenže v Praze zjistila, že let do Istanbulu byl zrušen, tím padl i let do SA, takže musela najít jiné spoje. Teď už je ,, doma" a dospává tu, ne zrovna nejlepší, noc.

Nejlepší by bylo, kdyby se vrátila sem domů! Ale ono na tom, co si myslím já, vůbec nezáleží. :-)

🌸🌸

Venku to dnes vypadá dobře. I když ! Ráno už u nás byla na střechách námraza.

Na oknech u vchodových dveří už mám podzimní truhlíky.

Na zahradě se vybarvila jabloň....

Z listí indiánské borůvky jsem si jen tak vyrobila růži.

 Sem tam službu u Moliny mi nikdo nevezme.....

A tak mi ty dny jdou jeden po druhém pěkně za sebou.

Mějte se moc hezky, mějte pěkné dny !

Hanka

Díky za vaše zastavení.

A je tady říjen

Krásný říjen-studený leden. 

Tak uvidíme, jak dlouho ty krásné dny vydrží.

Stále se mám na co na našich terasách dívat.
Tady ta první- větší se ještě má čím chlubit.

Tady na té druhé - menší už je podzim znát.

Houby ještě rostou, ale manžel už má zákaz. Už jich máme dost. 

Já jdu do lesa za jinými úlovky.

Nejsem jenom v lese, ráda se projdu i blízkým okolím.

Bez odmlouvání jsem s manželem sbírala kaštany pro srnky.

V sobotu jsem se zúčastnila slavnostní akce odhalení pamětní desky Richardu Morawetzovi.

Přítomni byli i potomci, kteří přijeli až z Kanady.

  Richard Morawetz (22. května 1881 Úpice, Rakousko-Uhersko – 18. října 1965 Toronto, byl rakousko-uherský a československý průmyslník, velkostatkář a mecenáš umění . Za první republiky patřil k významným osobnostem hospodářského života, v roce 1939 emigroval do Kanady.

Narodil se v Úpici, kde se rodina od konce 18. století prosazovala v různých oborech průmyslové výroby a podnikání, jako nejmladší ze šesti dětí továrníka továrníka Ludwiga Morawetze (1841-1901) a jeho manželky Berty. Absolvoval Vyšší průmyslovou školu v Liberci, kde vynikal zejména v chemii.

Spolu se starším bratrem Moritzem se od mládí zapojil do vedení rodinných podniků, kterými byla Úpická přádelna a tkalcovna juty, i když měl ambice stát se učitelem chemie. Morawetzové patřili k předním producentům textilu ve východních Čechách. Ke svým textilním továrnám připojovali i další průmyslové aktivity jako kamenouhelné doly nebo elektrárny.

Na náměstí stojí tzv. Morawetzova vila. Dlouhou dobu sloužila jako internát, potom byla prodána a teď má opět nového majitele. Snad jsou tam plánovány byty. 

Ne každý den je však svátek.

Velmi nás zasáhla smrt našeho souseda. Vyježděný cyklista, který na kole projel mnoho zemí, měl velkou nehodu. Bylo to zlé a když už to vypadalo k lepšímu tak...embolie. Bylo mu 56 let. Byl to spolužák našeho syna a přes plot našich řaďáků náš soused.

Přečetla jsem tyto dvě knížky. Podle názvu by člověk mohl předpokládat, že jde o něco spíš ,,sladkého", ale ne. Sice tam něco lásky je, ale děj obou mne zaujal.

Určitě si zatím hezké dny užíváte.

Mějte se hezky a moc děkuji za vaše zastavení.

Hanka

Lázně

 Minulou středu jsme se kamarádkami vypravily do lázní.

Kam ?

Do Velkých lázní Běloves.

V srpnu proběhlo otevření obnovené budovy lázní.

Cílem města je postupně vrátit Velkým lázním Běloves nejen jejich historickou krásu, ale především skutečný lázeňský život a využití zdejšího největšího bohatství - přírodní minerální vody.

Jedna z nejvýznamnějších lázeňských staveb v Bělovsi prošla obnovou za více než 24 milionů korun včetně DPH. Obnoven byl také prameník minerální vody IDA a uvnitř vznikla nová stálá expozice věnovaná historii lázeňství, zdejší minerální vodě i společné lázeňské tradici česko-polského příhraničí. Stavba je součástí česko-polského projektu Balneum Glacensis, který propojuje Náchod s lázeňskými městy Kudowa-Zdrój a Polanica-Zdrój

Okolní terén se upravuje a dle plakátů, kde je konečný stav vyobrazen,  to zcela určitě bude vypadat pěkně. Nevím proč jsem plakát nevyfotila.

V těsné blízkosti se nachází  prameník Jakub, kde si obyvatelé docházejí s nádobami pro minerální vodu. Pamatuji se, že se prodávala v obchodech v lahvích minerální voda IDA-běloveská kyselka. Byla dobrá.

Ale i takovéto budovy jsou zde k vidění. Toto je Muzeum lázeňství. Snad dojde s obnovou i na ně.

Některé budovy vzaly už i za své. Ale je dobře, že se tyto lázně obnovují.

Pokud vás historie těchto lázní zajímá, na netu jsou informace dohledatelné.

(vikipedie a jiné)

S kamarádkami jsme se stavily ještě v Malých lázních a pak jsme už vzaly zpátečku k autobusovému nádraží v Náchodě. Svým způsobem je to tam i zpět pěkná procházka.

Nedá se nic dělat, podzim je tady. Příroda si už začíná svoje barvy lehce míchat.

Při projížďce na kole jsem neodolala vyfotit si jiřiny, kterých bylo za plotem domu velké množství. Krása to byla.

Pod pergolou už s knížkou nesedím. Poslední dny se nedalo a myslím, že už těmto mým radovánkám je odzvoníno. Takže knížku do ruky beru už zase doma.

Mějte se hezky !

Hanka

Díky za vaši přízeň.