Nachumelilo

 Včera u nás nachumelilo.
Asi jsem to přivolala nakouknutím  v pátek do Kiku
a i přes zákaz nákupu, jsem si do košíku dala
dva tyto roztomilé sněhuláčky.
Když jsem je v autě manželovi ukazovala
se slovy : ty jsou krásný, viď,
zvedl oči v sloup a nic.
Jsou krásný a jsou !
A roztomilí !!!

Večerní zkouška v loutkovém proběhla 

za asistence dětí zdejší školy, které měly tzv. víkendovku (nocovaly ve škole)

a bylo domluveno, že si ji zpestří večerní návštěvou u nás.

V sobotu jsem zašla do našeho muzea podívat se na výstavu

J.W.Mezerové.

    Julie Winterová-Mezerová (28. února 1893 Úpice^[1] – 2. května 1980 Úpice) byla malířka, zakladatelka  a členka výstavního výboru Kruhu výtvarných umělkyň (1921–1953).

 

Nedělní ráno bylo zimně pohádkové.

Stačil pohled z balkónu, aby to člověk  ocenil.

Odpoledne jsem byla v Libčanech. Hráli jsme jako každý rok

na zdejší loutkařské přehlídce. Těšila jsem se, že si konečně 

jejich kostelík vyfotím v bílém hávu. Jenže - bohužel - po sněhu ani památky. 

Hrálo se nám ale dobře, diváků bylo hodně.

Pokračuji ve zpracovávání zbytků 

a další chňapky už mají svoje majitelky.

Mějte se všichni moc hezky !

Moc děkuji za vaše nakouknutí na můj blog.

Těší mne to.

Hanka

Jen tak cik cak pár střípků bez hlavy a paty :-)

 Poslední růže není od Casanovy, ale z naší zahrádky.

Cestou z Trutnova mne zaujalo nebe

a tak jsem ho z auta coby spolujezdkyně, mobilem vyfotila.

Nějaká jablka se nám urodila,

takže občas kompot udělám.

I křížaly přijdou vhod.

O týden později přijel Martin na bílém koni.

Stavět sněhuláky to nešlo.
Ale !

Nakoplo mne to.

Nedá se nic dělat, Vánoce se blíží.
Vytáhla jsem včera formičky, zadělala těsto na perníčky
a dnes pekla. Ozdobím později. 

Na předvánoční loutkové představení perníček v pytlíčku s mašličkou
ke vstupence musí být.

Kdysi jsem si to vymyslela, takže......... snaž se, holka :-) 

Bez nějakého velkého vzrůša mi dny minulého týdne prošly.

Přeji vám všem pohodové dny, hlavně ve zdraví !

Hanka

Díky za návštěvu tady u mne. 

Listopad je v polovině

 Na bílém koni Martin k nám nepřijel.
Ale martinské rohlíčky ( u nás doma se říkalo martináky)
jsem upekla.
Mladší syn a vnuk měli tedy svátek.
Husu jsme na pekáči neměli, ale sváteční oběd byl.

V neděli jsme odehráli poslední pohádku

naší Rolničky. 

Páteční zkouška byla nic moc,

ale představení se povedlo a jak ve dvě, tak i ve čtyři

byl naprosto plný sál.

Hromadí se mi zbytky látek a tak jsem se dala
do zpracovávání.
Takže zatím je na světě taška na mikulášskou nadílku
a chňapky. Těch bude určitě víc.

Včera odpoledne zase na skok do loutkového divadla.

Přišly děti z družiny a tak jsme si jen tak povídali

o loutkovém divadle. Děti si prohlédly zákulisí, trochu si pohrály s loutkami.

Měly to takové zpestření  družinového odpoledne.

Odcházely spokojené.

Listopad není zrovna můj oblíbený měsíc, ale polovina

je už za mnou, docela mi to utíká. Takže OK !

Prosinec ten ráda mám :-).

Mějte se hezky !

Díky za vaši návštěvu tady u mne.

Hanka

Podzimní dny jsou stále Ok.
Pravda některý den se už ukázal v jiných barvách.
Byl zasmušilý, mokrý, vlezlý.
Ale další den to zase vynahradil.
Jenže co bychom chtěli, vždyť je už listopad.

Víkend jsem měla zase mezi loutkami.
Na sobotu jsme slíbili zahrát něco dětem
v blízké obci na jejich halloweenském odpoledni.
Vytáhli jsme náš hit tj. Pejska a Kočičku.
 

No a neděle byla zase ve znamení naší Rolničky.
Tentokrát přijeli zahrát náchodští loutkáři a jejich pohádka
O chytré princezně, zahraná s maňásky,
byla moc hezká.

Možná vás už s těmi loutkami unavuji,

ale já to tak prostě mám. Od čtvrté třídy základní školy se mezi těmi

dřevěnými panáky pohybuji :-).

Tak se pro změnu pojďte podívat, jak se stráň klenoucí se nad

řekou Úpou krásně podzimně vybarvila. Je pravda, že kdyby

byl den slunečný , když jsem to fotila, byly by barvy mnohem výraznější.

I park, který přiléhá k budově, kde sídlí naše loutkové divadélko a koná se tam

naše Loutková zahrada, se krásně vybarvil.

Zda všechny plány na malé vánoční dárky zrealizuji,
to tedy nevím. On ten čas tak letí.
Ale snažím se.
Pro kamarádku.

A tak mi ty dny jdou...........................

Mějte se hezky, užívejte každého pěkného dne,

který nám současný vládce sedící na trůnu přírody, 

nabídne. 

Jsem tady s vámi ráda a moc děkuji za vaše komentáře.

Hanka

začala sezóna

 Dnes to už byla druhá loutková neděle
v rámci naší  tzv. ROLNIČKY.

Čtyři názvy pohádek jsou na vylepených plakátech.

Tři  představení zahrají pozvaní loutkáři, čtvrtá neděle bude naše.

Zahrajeme novou pohádku s maňásky.
Takže zkoušíme, zkoušíme, zkoušíme.

😀

Diváků v sále se začínající divadelní sezónou

 bylo dost jak minulou neděli, tak i tuto.

14 dní byla doma zase vnučka Hanka. Plánovaná akce, kvůli které měla tuto dovolenou schválenou, byla odložena, ale i tak přiletěla ty dny prožít tady.
Tři roky už neviděla podzimní čas, tak si docela ty dny užívala. 
Dnes jsme ji s mužem odvezli k vlaku do Prahy, přespí u kamarádky
a zítra letadlem do Kataru a pak do Saudské Arábie. 

Na Vánoce nepřiletí, už má limit dovolených vyčerpaný.
Pro těhotnou kamarádku z Malajsie jsem ji sebou uháčkovala
malou drobnost - chobotničku.

Sama sobě jsem si ušila povlaky s motivem podzimu na polštáře na válendu
v mém pokoji.

 Mám rozháčkovaný další vánoční dárek........

Dočetla jsem knížku, která nebyla špatná,
ale trochu zdlouhavá :-).

Podzim se už pevně na svém trůně usadil

a předvádí jak to umí s barvami.

Jen ten posunutý čas mi trochu vadí.

Ne, že bych se cítila nějak divně, nijak ta změna na mne nepůsobí,

ale vadí mi, že je už tak brzy tma.

Jenže je to tak, jak to je !

Jsou horší záležitosti.

Mějte pohodový týden, ve kterém již vykročíme

do měsíce listopadu.

Hanka

Moc vám děkuji, že stále ke mně nakukujete.