Stále slyším,že je jako na jaře.
Hmm, nějak nevím, nevím.
Tady u nás tedy nic moc- je přeci leden.
Dopoledne sice nebe vzalo na sebe
šat s trochou barvy modré, ale když jsem se šla po obědě projít,
tak už zase bylo do šeda.
O slunečních paprscích jsem si mohla nechat jenom zdát.
Nevadilo mi to, šlo se hezky, jen trochu víc profukoval vítr.
Nejprve lesem dolů k řece.
Krtek tady maká o stošest . Kupka vedle kupky.
Moje kroky vedou proti proudu .Voda šumí a občas je slyšet z protějšího
břehu zvuk projíždějícího auta.
Jdu a jdu, v ruce foťák a hledám něco k vyfocení.
Příroda umí překvapit. Stačí se jen dívat.
A už jsem v obci Suchovršice, která je v těsné blízkosti našeho města.
Nedá se nic dělat, teď už musím přejít řeku a dostat se na druhý břeh.
Další most je o kus dál.
Těmito skalisky je silnice Trutnov-Náchod v těchto místech lemovaná.
Postava z nějaké skalní pohádky by se tam výjímala.
Ale pohádka to zrovna není.
Mají ty kameny od loňska místy z pletiva opevnění.
To už jdu obráceně - po proudu řeky.
Už jsem ve městě, kterým Úpa protéká.
Přejdu most pod naším kopcem a za chvíli budu doma.
Nebyla to časově náročná vycházka, ale stačila mi.
Bylo to příjemné osvěžení mého JÁ.
Pokud se vám chtělo, ráda jsem vás vzala sebou.
Mějte hezký navečer i večer!
Mějte hezké dny v tomto týdnu.
Hanka
Žádné komentáře:
Okomentovat