Takový padl návrh od Dáši.
Řekla jsem si : to by šlo. Stejně pořád fotím.
Žádnou senzaci však nečekejte.
Jen momentky pro ten den.
Pondělí - řeka čaruje, brzy bude jaro.
Úterý - žádné jaro. Paní Zima zamávala ještě pořádně svým žezlem.
A ani středa nebyla jiná. Sněhová, na focení malebná,
ale na ulici už čvachtavá.
Čtvrtek- doma se mi už jaro hlásí, rozkvetl muškát.
Stále to ale jarně venku nevypadá.
Pátek - nešťastný je den, nechoď dceruško k vodě ven.......,
tak jsem raději nešla a trochu šila.
Večer pak zkouška v loutkovém.
Sobota - sníh pomalu, ale jistě zmizel, jen sem tam hromádečka leží.
Nebe je do šeda, slunce těžko hledat.
Ale ve vzduchu jaro cítit je.
I ten dříštál svými loňskými červenými korálky chce jaru ještě zamávat,
než připraví novou letošní kolekci.
Neděle - ráno bylo nijaké, ale odpoledne ?
Co vám mám povídat.
Co by vám asi tak řekla včelka ?
No,řekla by - dnes je ale krásně.
A ještě jednou.... cvak.
Já vím, není jich sedm - těch foteček.
Je jich o dvě víc. Ale říká se - do třetice všeho dobrého.
Tak ještě jednu!
Objevila jsem v kůlně zapomenutá loňská kvítka.
No, řekněte, že jim to sluší.
Ale to už je konec mých sedmi fotečkových dní.
Vím, že zveřejnit bych to měla až zítra ráno,
ale ono je to jedno- dnes nebo zítra.
Nic už teď fotit stejně nebudu.
Takže dnes.
Mějte se moc hezky a díky moc za vaše zastavení
tady u mne.
Hanka
Žádné komentáře:
Okomentovat