bavi-mne-to: ..... sluníčko,sluníčko, popojdi maličko

Je nedělní odpoledne a předpověď počasí se plní.

Nebe je do šeda a slunce zalézá.

Chladno není, ale vítr ano.

Fouká jak jen on umí.

Už teď vím, že včerejšek si nezopakuji.

A jak to bylo včera ?

Poprvé letos jsem vytáhla kolo a zahrála si na sportovkyni.

Chtěla jsem si ověřit svoji kondici, která v čase zimním jistě utrpěla.

Můj první cyklist.výlet je vždy směr Slatinský most a mlýn .

Nebyl to tedy ,,Krok do neznáma" Usmívající se

Tuto cestu jsem již fotečkově zdokumentovala v loňském roce.

Takže dnes méně zastavení k focení.

Dle ústní tradice se vypráví, že krásná a mladá princezna Bathilda velmi ráda vyjížděla do údolí Úpy ve svém kočáře a její manžel ji z lásky k ní nechal upravit cestu mezi Slatinským mlýnem a hájovnou u Havlovic.

Princezna Bathilda z rodu Schaumburg-Lippe se narodila 21. května roku 1873 a vyrůstala v okolí Náchodského zámku. Ve svých 22 letech se provdala za Fridricha Hermanna, waldeckého a pyrmontského knížete, původem z Arolsenu (západní německo), kde také princezna roku 1962 zemřela.

Jako malé modré třpytivé kamínky jsou roztroušená kvítka podléšek podél cesty,

po které jsem šlapala.

Od Slatinského mostu jsem se dala silnicí vzhůru.

V celkem nevábném porostu u cesty rozkvétají tyto kvítečky. Vím, že tam bývají,

ale jak se jim říká, nevím.

Silnicí nahoru míjím

zbořeninu hradu Červená Hora.

Dle historických dokumentů tento hrad vznikl v období 1253-1278 jako součást trojhradí na řece Úpě. Byl postaven Rodem ze Skalice za podpory Přemysla Otakara II. Tento hrad kolonizoval kraj až k Poříčí u Trutnova a Teplicím nad Metují. Měl výhodnou polohu. Ve své době představoval rozsáhlou stavbu s prostranným nádvořím. Dalšími majiteli byli Mikuláš Pískle, Mikuláš Polc ze Svídnice a Jan z Jenštejna. Posledním majitelem byl od roku 1393 Hynek mladší z Dubé. Za husitských válek Hynek jako přívrženec katolíků pronásledoval s velkou krutostí kališníky. Byl blízkým spolupracovníkem Zikmunda. Husité, po dobytí Jaroměře a Náchoda, se chtěli zbavit svého souseda a hrad Červená Hora začali obléhat. Při spojení se sirotčími vojsky ze slezské spanilé jízdy byl hrad dobyt. Posádka hradu se vzdala a mohla volně odtáhnout. Přesto byl hrad 8. června 1427 zpustošen a vypálen. Zbořený hrad zůstal beze změn téměř pět století. Zarostl lesem a na zbytcích zdiva se podepsal čas a lidská neuvážená činnost. Nejvíce zřícenina utrpěla v roce 1880 při stavbě silnice. Zbytky zdiva už jen skromně připomínají zřejmě zajímavou minulost Červené Hory.