CAROLINAMIA
je blog, do kterého jsem nakukovala podstatně dříve,
než jsem se já rozhodla pro blog můj.
Takže za tu dobu o Věrce toho hodně vím.
Vím tedy proč se ona rozhodla pro putovní výstavu svých obrázků.
Vím, že ji do života vstoupila zlá nemoc,
vím, že statečně bojovala za sebe
a vím, že její boj se přetavil daleko výš.
Mám ráda její všestrannost, smysl pro krásno.
Mám ráda její doprovodné větičky k fotkám.
Někdy mám pocit, že se mi ani nechce pod její příspěvek napsat komentář,
abych nezničila tu poezii jejich slovíček, která na mne dýchá.
A proto jsem včera sedla na bus a jela do Náchoda.
Setkala jsem se s velice příjemnou milou ženou
a jsem za to opravdu moc ráda.
Není to okázalá výstava, ale její uspořádání
je elegantní, klidné, hezké.
Je za tím vším velký kus práce, to mi věřte.
Jsem ráda, že jsem se v tom včerejším deštivém dni rozhodla do Náchoda jet.
Jsem ráda, že jsem byla na místě, kde je první zastavení této smysluplné výstavy.
Jsem ráda, že jsem slyšela úvodní
slova Věrky
a i hosta výstavy Pavla Bělobrádka.
VĚRA FINA
Díky Věrko!
Hanka
P.s. kdyby vás zajímalo jaký že to držím v ruce zdobný prvek,
tak to je, prosím, mokrý deštník v igelitce
.
Žádné komentáře:
Okomentovat