Jaký červen, takový i prosinec.
Červen dá jahody a seče kosami lůky.
Pak-li červen suchem mokro převyšuje,
dobrým vínem sudy naplňuje.
Že to děsně utíká ?
Ale nenaděláme s tím nic a s chutí vykročme
do už letního měsíce.
Já jsem vykročila návštěvou výstavy obrazů
našeho kolegy louťáka.
Vystavuje v Malých Svatoňovicích přímo v Muzeu Bratří Čapků.
Styl malování kolegy je mi znám, ale ráda jsem se v sobotu v podvečer podívala,
jak se zase posunul ve své tvorbě o kousek dál.
Překvapena jsem byla expozicí Muzea.
Byla jsem tam už hodně a hodně dávno, přestože obec
leží kousek od města, ve kterém žiju.
Z toho tenkrát si tedy moc nepamatuji.
Současná expozice mne hodně oslovila.
Je elegantní, vypovídající, prostě pěkná.
Horní patro je věnováno především Josefu Čapkovi.
Nacházejí se zde originály jeho obrazů.
Pokud by vaše cesta vedla někdy naším krajem
a bratři Čapkové nejsou pro vás jen kdysi látkou učiva,
zajeďte se podívat. Stojí to za to.
Včera odpoledne jsem sedla na kolo.
Jela jsem svoji oblíbenou trasu - do Ratibořic.
A potkala jsem strom.
Tolik let kolem jezdím a nikdy jsem nezaregistrovala
jak umí být krásný.
Nevím, jak se jmenuje a nepochopím, že až
včera jeho květy přitáhly moji pozornost.
Je jimi celý obsypaný.
Nádhera!
A tím se s vámi pro dnešek loučím.
Mějte se fajn, užívejte hezkých dní,
usmívejte se.
Hanka
Díky za váš čas, který věnujete nakouknutí sem ke mně.
Žádné komentáře:
Okomentovat