...není nutno

Není nutno, není nutno,
aby bylo přímo veselo,
hlavně nesmí býti smutno,
natož aby se brečelo.

Nějak ten, ne zrovna růžový čas, člověk přežít musí.

Mám tu výhodu, že nejsem doslova uvězněná mezi čtyřmi stěnami.

Šanci, že mám les co by kamenem dohodil, využívám.

Jdu se projít. Město mám celkem daleko- přes řeku.

Nepotkám živáčka, nešlapu kilometry.

Ale je to taková prima očista mysli.

Rozhodně se na mne depka nešklebí. Jen je mi líto,

že nebude tuto neděli vynášení smrtky, že na Květnou neděli nepřijdou holky-lítovačky a zřejmě ani

na Velikonoce nezazvoní hoši s dynovačkami.

S kamarádkami jsem se domluvila, že letos jarní věnce na dveře

ode mne mít nebudou.

Sama sobě jsem si ho tedy udělala, to zase jóoo !

Roušky sem tam ještě šiiju, stále je někdo potřebuje.

A tak mi ty dny jdou.

Věřím, že i vy se s touto nevstřícnou dobou vypořádáváte

tak nějak po svém - svým způsobem dobře.

Ono to jinak nejde.

Přeji vám dny ve zdraví

a mějte se!

Hanka