Dnešní úterní ráno bylo slunečné,
už je ale proměnlivo.

Tak jako včera.
Ale dalo se nebýt jenom doma.
Zajeli jsme k mé kamarádce do mého rodného města. Slíbila jsem jí
popis na něco z mého háčkování. Ona nemá počítač,
takže nelze poslat mailem.
Bylo to jenom na otočku, nezdrželi jsme se.

Obhlédli jsme rozkvetlé autobusové nádraží, které
by leckteré město mohlo závidět.

Tyto fotečky nejsou moje.
Jen jsem je seskupila do jedné fotomontáže.

Zpáteční cestu jsme zvolili trochu jinak, nežli obvykle.

Nápad, že bychom se mohli zajet podívat do jarních Ratibořic,

jsme vzdali, protože nebe varovalo.

A tak jsme se rozhodli jet k rybníku Špinka, projít se tam

a přilehlou obcí Olešnice se dostat na hlavní cestu vedoucí k nám.

Rybník není daleko od mého rodného města, takže to problém nebyl.

Ovšem to nebe !

Rozhodlo se hrát s námi hru kdo s koho.

Takže moje focení proběhlo mezi kapkami deště,

potom honem do auta a davaj domů.

U nás sucho. A tak daleko od sebe ta města nejsou.

A co jinak ?

Na zahrádce jaro, konečně i jabloně rozkvétají.

A to je asi tak pro tuto chvíli všechno.

Žiju určitý normál.

Starám se o domácnost, zahrádku, ruční práce taky mám na programu dne,

čtu, když počasí dovolí sednu na kolo nebo šlapu pěšky, občas i k té televizi sednu :-).

Mějte se všichni moc hezky,

užívejte si pěkné chvilky jara když počasí dovolí.

Hanka

 

Moc mne těší vaše návštěva u mne.

Ráda nakukuji k vám.

P.s. pro Dášu - Cestou necestou.

Dáši, používám teď  písmo - courgette