Minulý týden ve středu jsme s kamarádkami zase uskutečnily malý výšlap a opět nám počasí moc nepřálo. Ale i tak to bylo fajn.
Místo jsem vybrala já a to nedalekou obec Bohdašín, kde jsem trávila veškeré prázdniny v době dětství. V sedmé třídě se ze mně stala ,,dáma"
a prázdniny u babičky už pro mne nebylo to pravé ořechové :-)))
Na Bohdašíně jsem měla babičky dvě. Hořejší a dolejší. Měla jsem ráda obě, ale u té hořejší (mamka mojí mamky) jsem byla víc zvyklá. Vyplynulo to z toho, že v pěti létech jsem u ní hodně pobývala, mamka tenkrát měla zdravotní problémy. Dědové v mém životě nefigurovali. Mamčin otec zemřel, když jí byly 4 roky a taťkův otec, když mně bylo 6 měsíců.
Tady jsem si tedy ty prázdniny užívala. Naproti bylo stavení příbuzných.
Byla to poslední stavení na kopci, který se k nim musel vyšlapat.
Obraz od mého otce.
A teď už k našemu šlapání. Po vystoupení na zastávce busu
jsme se vydaly kolem tzv. haldy a došly jsme k bývalé škole a pomníku.
Ve škole v červnu r.1942 ukrýval místní řídící radiotelegrafistu Jiřího Potůčka.
Zmiňovala jsem se o tom už v příspěvku o Končinách.
Školu jsem nevyfotila, kamarádka fotky neposlala., Takže jen pomník, který je naproti. Je to tzv. Památník vysílačky Libuše.
Došly jsme na náves, kde stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie.
Tu jsem fotila tak o měsíc dříve, kdy jsme kolem projížděli s manželem.
Kaple byla postavená v roce 1862. S boční strany je socha sv. Jana Nepomuckého.
Nakouknout do kaple se dá postranními dveřmi a vypadá to tam moc dobře.
Dojít k bývalé chalupě mojí hořejší babičky by bylo trochu náročné a tak jsme to vzaly s kopce dolů k rybníčku Janouch a odtud směr Červený Kostelec.
Žádné komentáře:
Okomentovat