Červencové střípky

 Včera, to byl týden, co vnučka Hanka odlétla
opět do Saudské Arábie.
Přišla se rozloučit a jako slavnostní oběd 
-dle jejího přání-
jí byla naservírovaná
KRUPICOVÁ KAŠE.
To abyste věděli, já ji totiž umím nejlépe.
Všude to rozhlašovala již v útlém věku.
Čím je moje kaše tak zvláštní, sama nevím.
Vnuk,který přišel s ní, měl na talíři raději-
dle něj- normální oběd :-))

V srpnu máme my, Hanky svátek,

tak si odvezla v předstihu stříbrný dárek

ve formě dvou náramků.

Potrpí si na ně.

Teď už zase oblékla svoji uniformu a stará se o pacienty

Blízkého Východu.

Moc ji potěšilo, že je tam opět její oblíbená kolegyně
z Filipín, která původně odjela z Saudí natrvalo.
Ale vrátila se.

No a já žiju svoje letní dny tak, jak přicházejí.

Na svoji chatičku, k rybníku u našeho rodného města, přijela moje kamarádka, takže jsme se hned u ní sešly.

Mám ráda cestu k ní. Chodívala jsem tudy od dětství.

Nabídla jsem jí pidivýlet ke hradu Vízmburk, souhlasila

a tak jsme se v tomto týdnu za historii vydaly.

Já už v krátkém čase po třetí :-)

Ale bylo to fajn.

Včerejší odpoledne jsem měla loutkoherecké.

Opět do mého rodného města.

Hráli jsme v rámci Pohádkových sobotních odpolední u Domku Boženy Němcové.

Počasí nás trochu strašilo, ale díky bohu, vyšlo to. I slunce se ukázalo.

Diváků se sešlo dost, byli bezvadní a hrálo se nám dobře.

Po představení jsme se stavili v nové kavárně

v nově upraveném prostranství u školy.

Jen malé nakouknutí.

Vlevo škola mé devítileté základní školní docházky.

 Takže asi tak !

Mějte klidný příští týden,

užívejte léta

a mějte dobrou náladu.

Hanka

Díky moc za vaši návštěvu tady u mne.