Ani se mi tomu nechce věřit, že už je to 8 - slovy osm roků, co jsem si založila blog.
Není to hodně, ale není to ani málo.
Hlavní však je, že mne to stále baví, že jsem tady s vámi ráda.
Takže dnes najíždím do roku devátého :-).
Dnes je třetího března a nevím, zda je ještě tento měsíc označen
jako měsíc knihy. ,,Tenkrát" (já už docela dost pamatuji) to tak bylo.
V poslední době jsem přečetla......
Obě knížky se mi líbily - každá je námětem jiná.
Především jsem byla zvědavá na Kořistí v Kaddafího harému.
Skoro by nechtěl člověk uvěřit tomu, o čem kniha pojednává.
Pomalu, ale jistě začínám laškovat s jarními svátky.
Ale nesedím jenom s háčkem v ruce či u šicího stroje.
S mužem jsme se prošli kolem Mariánského sadu s křížovou cestou v Malých Svatoňovicích.
Mariánský sad byl zbudován Spolkem pro zvelebení poutního místa v roce 1891 podle návrhu architekta Edmunda Chaury z Červeného Kostelce. Kapličky ozdobil obrazy Sedmera radostí Panny Marie akademický malíř Josef Cobl. V roce 1893 byla v sadu vybudována křížová cesta se čtrnácti dřevěnými kříži s vyobrazením jednotlivých zastavení křížové cesty Ježíše Krista.
Vyfotila jsem jen malou ukázku, protože jít sadem nebylo v tento čas
zrovna to pravé ořechové.
Šli jsme cestou, která vede vedle- je to docela do kopce a dá se tak dojít
na rozhlednu Žaltman. My jsme to asi tak v polovině této trasy otočili a dolů scházeli po vybetonované cestě. Bylo to v samém začátku minulého týdne, divila jsem se, že nikde už neleží ani kupička sněhu. Jen kousek cesty jsme prošli rozčvachtaným sněhem. Zrovna tam, kde bych to nepředpokládala.
Ještě jsme se stavili u tzv. Batňáku - tj batňovický rybník, který se nachází
kousek od kostela z mého minulého příspěvku.
Tam byl ještě místy led.
A to je moje vykročení do devátého roku mého blogování.
Mějte se všichni fajn, užívejte každého dne !
Jsem tady s vámi ráda.
Hanka
Díky za vše zastavení .
Moc hezké fotografie z Tvé tvorby a procházky. Chtěla jsem Ti to napsat do soukromé zprávy, ale nemáš tady tu možnost. Tak že Tě trochu opravím. Není to Sedm radostí Panny Marie , ale Sedm bolestí Panny Marie. Tedy sedmero zobrazení nešťastné Panny Marie, jak doprovází svého syna Ježíše, na smrt. Psala jsem ještě jeden komentář, tak až si to opravíš, tak tento smaž. Myslím, že ses jen upsala, což se občas stává i mně. Hezké dny Ti přeji a ještě hodně prima článků na tomto blogu.
OdpovědětVymazatJáro, já v tomto ohledu nejsem velký znalec , ale neupsala jsem se. Čerpala jsem jednak z dokumentu, který je zveřejněný u brány Mariánského sadu. A jednak vím, že v Malých Svatoňovicích je kostel sv. Panny Marie sedmiradostné. V sadu je soubor kapliček Sedmi radostí Panny Marie, takže i obrazy v kapličkách mají tento název. Výjevy křížové cesty Ježíše jsou na dřevěných křížích mimo kapličky v zasklených vitrínách. Je to i dohledatelné na netu. Zdravím a měj se .
VymazatHani, já se omlouvám, protože jsem na článek koukala na mobilu a ta zastavení křížové cesty, která máš nafocená jsem si spojila s tím, co jsem četla. Ta zastavení jsou opravdu krásně propracovaná a moc se mi líbí. Teď jsem si vše znovu prohlédla na počítači ve velkém zobrazení a je to tak. Děkuji za upřesnění. Měla jsem číst pozorněji. Ještě jednou se moc omlouvám a děkuji za vysvětlení. Přeji Ti mnoho krásných chvil na blogu.
VymazatJaru, nemáš se za co omlouvat. Ty v těchto skutečnostech víš daleko víc nežli já.
VymazatTak velká gratulace. já to letos dotáhnu už na 14 let....
OdpovědětVymazatHanko, gratuluji k výročí. Já jsem měla v lednu už deset let od začátku blogování, ale nějak jsem zapomněla. Také mě to baví a doufám, že ještě dlouho bude. Zdravím, pá 💐🥂
OdpovědětVymazatHanko, velká gratulace k výročí blogu, jen tak dál. ( 14.4.2014 jsem, celkem nesměle, začala blogovat i já ). Při mnoha dovolených ve vašem kraji - nejvíce v Hodkovicích, jsme chtěli na Žaltman vylézt a nikdy k tomu nedošlo, ani nevím, proč.
OdpovědětVymazatA o té Křížové cestě vím a ještě jsem ji nenavštívila, ale v tomto koutě republiky je toho hodně k poznávání. Nejvíc ti to sluší při bruslení na rybníku!!! Jiřina z N.