Osm

 Ani se mi tomu nechce věřit, že už je to 8 - slovy osm roků, co jsem si založila blog.
   Není to hodně, ale není to ani málo.
Hlavní však je, že mne to stále baví, že jsem tady s vámi ráda. 

Takže dnes najíždím do roku devátého :-).

Dnes je třetího března a nevím, zda je ještě tento měsíc označen

jako měsíc knihy. ,,Tenkrát" (já už docela dost pamatuji) to tak bylo.

V poslední době jsem přečetla......

Obě knížky se mi líbily - každá je námětem jiná.

Především jsem byla zvědavá na Kořistí v Kaddafího harému.

Skoro by nechtěl člověk uvěřit tomu, o čem kniha pojednává.

Pomalu, ale jistě začínám laškovat s jarními svátky.

Ale nesedím jenom s háčkem v ruce či u šicího stroje.

S mužem jsme se prošli kolem Mariánského sadu s křížovou cestou v Malých Svatoňovicích.

Mariánský sad byl zbudován Spolkem pro zvelebení poutního místa v roce 1891 podle návrhu architekta Edmunda Chaury z Červeného Kostelce. Kapličky ozdobil obrazy Sedmera radostí Panny Marie akademický malíř Josef Cobl. V roce 1893 byla v sadu vybudována křížová cesta se čtrnácti dřevěnými kříži s vyobrazením jednotlivých zastavení křížové cesty Ježíše Krista.

Vyfotila jsem jen malou ukázku, protože jít sadem nebylo v tento čas

zrovna to pravé ořechové.

Šli jsme cestou, která vede vedle- je to docela do kopce a dá se tak dojít

na rozhlednu Žaltman. My jsme to asi tak v polovině této trasy otočili a dolů scházeli po vybetonované cestě. Bylo to v samém začátku minulého týdne, divila jsem se, že nikde už neleží ani kupička sněhu. Jen kousek cesty jsme prošli rozčvachtaným sněhem. Zrovna tam, kde bych to nepředpokládala.

Ještě jsme se stavili u tzv. Batňáku - tj batňovický rybník, který se nachází

kousek od kostela z mého minulého příspěvku.

Tam byl ještě místy led.

A to je moje vykročení do devátého roku mého blogování.

Mějte se všichni fajn, užívejte každého dne !

Jsem tady s vámi ráda.

Hanka

Díky za vše zastavení .