Sedm

Včera to bylo sedm roků, co jsem se osmělila a poslala svůj první příspěvek do světa blogů.
Nechce se mi to ani věřit, ale je to tak.

Uteklo to.
Sedm roků jsem tady s vámi
a stále mne to baví.

Jen jsem se rozhodla pro malou změnu.

Moje příspěvky nebudou již v pravidelném týdenním sledu,

ale víceméně nepravidelně.  Určitě nebudou v menší četnosti, 

nežli dosud. 

A teď už následuje takový trochu pel-mel z posledních dní.

Přečetla jsem tyto dvě knížky. Obě na doporučení vás
blogerek. Líbily se mi. 

Neplánovaně jsem se vydala za bledulemi- a bez foťáku,

takže jsem fotila mobilem. V podstatě mívám z mobilu dost pěkné fotky,

tentokrát nevyšly. A nebyla to chyba přístroje. Fotky byly rozmazané. Mobil

nebyl jen to jediné, co jsem v rukách držela). Takže utrpěla stabilita. Fotečky  vyšly jakž-takž tři. :-)

 

S kamarádkami jsme zase trochu vyšláply. 

Počasí tedy nic moc. I deštníky jsme chvílemi měly nad hlavou.

Ale dobrých 7 km to bylo.

Včera jsme byli s loutkovým hrát v Náchodě.

Hrálo se nám dobře, diváků přišlo hodně a byli ukáznění,

což ne vždycky tak je.

Fotky mám ještě ve foťáku, takže bez dokumentace.

Hráli jsme představení 

Jak Matěj s Kašpárkem vysvobodil čerty.

 Teď nacvičujeme novou pohádku, která bude poslední

v této sezóně.

Bude o sněhulácích a hrát tam bude i kočka a ryba, které jsou v mém

minulém příspěvku.

Byť zkoušíme Sněhuláky, tak na jaro se už těším hodně.

Sněženky na zahrádce jsou v plné kráse.

U vchodových dveří už se statečně na svět usmívají macešky.

A já vám posílám srdečný pozdrav z nedělního odpoledne.

Mějte se hezky a přeji vám pohodový měsíc březen.

Hanka

Moc děkuji za vaše zastavení.