A dny jdou......

 Do lesa chodím ráda, ale velký houbař nejsem. Ono mi stačí, když mi doma přistane plný košík a já se kolem toho úlovku točím.

Včera jsem ale muže do lesa doprovodila. I košíček jsem měla.
V určité části okolního lesa jsem letos ještě nebyla a byla jsem hodně překvapená
jak to tam nevypadá dobře. Popadané větve, klacky ba i nějaký strom na zemi leží.
Je to tak nepohledné a navíc chůze jako taková taky není zrovna nejzábavnější.
Nějakou houbičku jsem našla- to zase jó, ale víc jsem si užívala ty červené krasavice.  

A když jsme vyšli z lesa naskytl se nám pohled, který

mne nikdy neomrzí.

Vnučka Hanka nám už tento týden zase odlétá do Saudské Arabie.,V sobotu byli s bráchou u nás na oběd a tak jsme trošičku oslavili 

její narozeniny, které už oslaví v SA. 

Žádné velké dary nedostala (co potřebuje, to si koupí). Rozbalila si to, o čem

vím, že ji potěší a i úsměv vyvolá na tváři.

Náramek z říčních perel (je náramková) a krojovanou panenku.

Proč krojovanou panenku ?

Protože tam, kde teď pracuje, mají den, kdy se prezentují národnosti, které tam jsou. Tak mne to tak nějak napadlo.

Panenku může mít i ve svém doma jako dekoraci a byť je to dárek pro ni, tak až se rozhodne ukončit tento svůj pracovní poměr, může ji věnovat někomu na památku.

A mohu říci, že jsem s dárkem uspěla.

A protože opět nebude tady na Vánoce dostala čajový adventní kalendář,

z kterého jde složit malý betlém.

Uháčkovala jsem jí několik vloček - poněkud robustnějších, aby si mohla
vytvořit závěs, coby iluzi padajících vloček sněhových.
Na její přání jsem ještě rychle uháčkovala obal na mobil
a chobotnici pro mimino jejího kamaráda.

I malý dárek k Vánocům si do kufru přibalí. Je lehký.

Prozradit nemohu, protože ona občas na můj blog koukne :-).

 A tak mi ty dny jdou..............

Mějte se hezky, užívejte si každého dne.

Moc vám děkuji, že ke mně stále na kukandu chodíte.

Těší mne to.

Hanka